pondělí 27. října 2014

Brzy na viděnou...:)))))

Všem bych vám moc chtěla poděkovat.Za vaše návštěvy,komentáře a vzkazy.Vše pečlivě čtu a jsem vám moc vděčná.Jsem ráda,že vás inspirujeme.Jak se to má s naším budoucím domovem zase brzy ukážu.Pracujeme,zatím otloukáme staré omítky a odhalujeme krásné cihlové zdi a stropy.Snad z toho půjde co nejvíce zachovat.A protože je období ,kdy je hodně práce v dílně,vezmu si pár dní odpočinku od blogování a kochání se jinými blogy:))))

Mějte se moc krásně a brzy na viděnou.....:)))))

 





čtvrtek 23. října 2014

Jsme marodi....

Tak už to začalo,kašel,rýma.Nejdříve se vždy zhrozím a vidím před sebou tu hromadu práce,ale pak si ty chvillky užívám.Jsou to malé prázdiny.Udělali jsem si čaj do nové konvičky a užíváme si teploučka z krbu:)))









úterý 21. října 2014

Pošli to dál.....

To co se mi dnes stalo mi připomělo film Pošli to dál.

 

 

Stojím u kasy a přede mnou další tři lidi.Najednou slyším prodavačku ...to mě vážně nezajímá...a na to starší hlas ženy...ale vždyť mě znáte chodím sem každý den...Lidé přede mnou se mračí a nadávají,nejdříve vůbec nechápu co se děje.Pak se podívám na paní jak počítá v ruce drobné podívám co si kupuje,vajíčka,máslo chleba ...je mi líto,ale tak si to nemáte kupovat,když na to nemáte..štěkne prodavačka.Cože?Kolik chybí té paní korun?ptám se prodavačky přes další lidi.Vztekle odpoví šest korun.Drobné jí okamžitě dám do ruky.Paní se na mě usměje,ale mě je hrozně stydno a nevím ani proč.Až vás někdy potkám korunky vám dám...bože šest korun ...nechte si je pro štěští odpovím paní.Stará paní si dá nákup do tašky a belhá se pryč.

Jdu k autu a málem mě omráčí.Moje stařičké auto je mimo řadu zaparkovaných aut a řítí se další auta.

Letím jak blázen,ale auto nejede jen stojí.Tak ho obcházím a vidím,že je u kola dlažební kostka.Někdo ji tam dal,aby nejelo auto dál.Zmateně se rozhlížím a hledám nějakou tvář,ale nikde nikdo.Nebylo komu poděkovat.Ten člověk mě zachránil,zachránil ostatní auta a možná k mému zděšení i člověka.Bože já jsem takový debil jak jsem mohla zapomenout dát parkovačku.Moje auto má automat už s ním jezdím tolik let a nikdy se mi to nestalo.

Pane nebo paní moc vám děkuji, jste anděl.Možná náhoda,ale na ty nevěřím na to se mi už v životě stalo moc zvláštních věcí.

A od rána se usmívám a nepospíchám na co?proč?uteče mi něco? musím si to opakovat častěji a už vůbec se nechci takto stydět.Snažím se rozdávat lidem radost,lásku a taky si uvědomuju,že jsem nebyla navštívit babičku s dědou dobrý měsíc,uvědomuju si jaký stud cítím a musím to napravit jsem si vědoma,že už těch příležitostí nebude moc.....





pátek 17. října 2014

Vřesová...

Chrysantémy odkvetly a tak jsem místo nich dala vřesy.Do vánoční výzdoby je daleko tak snad vydrží.Děkuji Hliněnce za rychlé poslání kytiček bez nich by to nešlo:))))









Zamilovala jsem si tyto řežné, krásné látky.





středa 15. října 2014

Jak pečeme jablíčka...

Opět se krátí dny a tak si doma děláme útulno a dobroty,které k takovým večerům patří.

Včera jsme po delší době měli pečená jablíčka.Jestli jste to ještě nezkusili tak moc doporučuju pochutnáte si a ještě provoní domov:)))





Podlévám tak do 3/4,aby pak bylo dost šťávy je fakt výborná.Často dávám i skořicový cukr a lžičku medu.
                                                              









pondělí 13. října 2014

A tak začala dřina....

Není co komentovat.Snad se jednou ohlédneme a uvidíme za sebou něco na co budeme pyšní.Začali jsme v bývalé stáji kde měl děda koně a krávy.Kdysi dávno to muselo být opravdu nádherné....

Nebojte, vůbec vás nechci strašit ,zase vložím fotky z našeho současného bydlení přeci jenom to ještě dlouho bude náš domov a rozhodně ho nebudu zanedbávat:)))))










pátek 3. října 2014

Kde domov náš????

Můj druhý domov a mému srdci nejbližší.Ještě před pár lety jsem měla jasno,nikdy nebudu přestavovat rujnu.Ale asi jak stárnu,moje myšlení zraje jako víno:))Naštěstí mám vedle sebe muže,který je pro a tak jsme udělali životní rozhodnutí.Půjdeme z nového domečku do starého 250let.Čeká nás hodně práce,možná i hádky a vztek.Musíme se obrnit.Už jen z úcty k mým předkům chci tu památku zachránit a dát jí zase život.


 


Zde mají bydlení pejskové a to prosím i s vyhřívanou podlahou:)))




Ryze mužská domácnost.Náš děda žije sám a sama mu smím občas umýt jen okna:)))








Na zahradě roste všechno,děda je menší farmář:)))



Jen,aby mi ten úsměv vydržel:))



Náš budoucí domov.




Moji zálibou je nechávat zvětšovat staré fotky našich předků.





A tady vznikají dědy domácí sýry a jogurty.