středa 22. listopadu 2017

Už nemusím běhat k tátovi..

..když někam jdu a potřebuju se vidět v zrcadle. Díky táto za další kousek z tvých rukou. 

Říká se, že kdo si počká, ten se dočká. No snažím se být trpělivá, protože na hlavu se určitě nepostaví. Je to takový kliďas, naštěstí jsem tu povahu trochu získala po něm a tak čekám i měsíce:))jen nesmím poslouchat ten ženský hlas uvnitř, kdy už to bude, to je doba....ovládat se je někdy fakt těžký:)

Když jsem nešla k tátovi domů, věřila jsem obrazu, který jsem viděla ve dveřích, taky mi to muselo stačit. Ale zrcadlo už stojí, nevím, kdy bude viset, ale takto už mi to stačí:))

A táto teď budu trpělivě čekat na tu knihovnu, tak dlouho jak bude třeba....vím, že budeš číst tyto řádky jako vše co tady píšu. Veřejně tě chválím, jsi nejlepší...už ani nespočítám, co vše jsi dokázal vyrobit a se vším jsi si poradil, co si tvá dcera přála.

 

 

čtvrtek 16. listopadu 2017

Tak a už mě to popadlo...

...každý rok to bývá dřív, že vím jak si budu zdobit na vánoce, ale letos to má zpoždění.

Až dneska, kdy jsem dělala fotky zboží, mě to chytlo.

Je to taky tím šerem a svíčky mají to kouzlo. Už to dělám tolik let a stejně mě vždy překvapí jak krásná keramika je. Stačí jen trocha mechu a kouzlo je hotové.

Po delší době jsem si udělala volno a zajela si nakoupit vřesy, letos to u nás bude jen o jehličí a vřesech více asi nedám. Stejně je to tím, kde žijeme stodola mě zkrátka nutí mít vše co nejvíce přírodní. Věnec bude zase z břečťanu, jé taky se tak těšíte? 

 

 








 

úterý 14. listopadu 2017

S radostí si zapíšu....

....že se selský rozum vrátil a plot je převrtaný a námi dodělaný, nepiju alkohol, ale tohle na panáka bylo:))))

Vlastně jsem vám dnes chtěla dát tip na dárek. Na překrásné deníky nebo alba v kůži.
Můj tchán si zapisuje zážitky nebo jen postřehy z různých dnů, akcí, oslav, dovolených...a po letech nám je připomíná, když se začneme dohadovat co kdy jak bylo, je to opravdu super, že to tak dělá.
A mě už to delší dobu drželo, že si pořídím svůj první pěkný deník a začnu si taky psát.
Paní Radka mi na jednu stranu vyrazila moje iniciály, což také můžete nechat udělat pro někoho. komu byste tím udělali radost. Myslím,že takový deník, může být zajímavou vzpomínkou pro další generace. Odkaz vkládám Radu - knihařský atelier






 

pátek 27. října 2017

Tvoříme si vlastní kůru....

zahrada je veliká, stále spousta větví a tak jsme se před dvěma lety rozhodli pro štěpkovač.

Zpracujeme skoro všechny větve a ještě z nich máme zajímavou domácí kůru do zahrady.

Nejvíce to baví tchýňulku, neznám houževnatějšího člověka, který se žene do každé práce a s chutí.

Je pro nás neskutečným darem a neuvěřitelným dobíječem energie:)))pro celou rodinu.

A protože už se pomalu pouštíme do prací okolo domu, zvelebování, rozhodli jsme se, že uděláme pergolu hned u domu. A tak musím pryč jabloň, srdce nám to trhá, ale postupně zjišťujeme, že střecha nám schází. Manžela čeká přes zimu broušení starých trámů ,které nám ještě dala stodola po stržení starého stropu před rekonstrukcí, velké překvapení a opět krásný dar na spoustu různých věcí.Nemusíme tak kupovat moc dřeva.

V létě jsme museli stále schovávat sedáky atd, při oslavě jsme se museli schovat domů, zrovna ten den pršelo:))Bohužel je to celkem bolestná ztráta, strom nám bude chybět, přeci jen už jsem jako malá z něj jablíčka trhala. Je pradva,že letos už nějak začal divně uvadat a jablíčka už jsou maličká rok od roku je to horší, hodně na vykrajování,proto rozhodnutí nebylo úplně těžké.Věříme, že střecha nám dá zase něco jiného praktického, docela se těším až tam jednou budu třeba sušit v zimě prádlo,mám to ráda. Snad se nám podaří i tak zachovat stodole krásný vzhled, pergola nebude moc veliká, ale i tak máme trochu obavy. Ale je to vývoj s kterým počítáme,že nás tady ještě pár změn čekat bude.

Vypadá to, že včera byl jeden z posledních dnů na zahradě, svítilo slunce a bylo krásné teploučko, ještě jsme si pochutnali na buřtech. Je to krásné, když je rodina pohromadě....














pátek 13. října 2017

Podzimní ladění....

....zlobíte se, že nevkládám na blog fotky ze života kolem naší stodoly.

 Nebýt mé práce, na internet už bych asi nechodila vůbec. 

Tak vás hlavně jdu pozdravit a nevím kdy zase něco vložím.

V dílně připravuju adventní svícny a další jiné zimní věci. Ale moc dobře vím z vašich emailů jak těžké je si objednat a jak se na mě zlobíte. Bohužel více práce nestačím. Snad mi život přivede nějakou šikovnou posilu, bohužel to není jednoduché.Tyhle věci beru osudově a musím se i přiznat, že poslední dobou je mi samotné v dílně smutno. Nu co, každé období má své:)))práce mě naštěstí nabíjí stále, je to moje druhé dítě:)))

Dnes se těším na věnec ,který si chci udělat na vrata, včera jsem byla na mechu a šípkách tak snad se podaří:)))

Mějte krásné dny.Lenka














úterý 12. září 2017

Voňavé dny...

 ...a je to tady. Jak vždy v září říkám, konečně zase vzduch. 

Zkrátka opět ožívám.V létě mívám takovou lenoru, málokdy jsem nějak hodně aktivní. Ale od září mě zase všechno baví:))

Slunce svítí nízko, fouká vítr a ve vzduchu vůně. Kamarádka tohle se mnou nesdílí a asi vás bude více.

Češeme jablíčka, sbíráme ořechy, šišky na zátop. Z padančat dělám křížaly letos poprvé. Jak naschly dala jsem je do ušitých sáčků, aby to větralo, ale vypadá to, že nevydrží dlouho a budu muset nadělat nové:)))

Děda nám vytvořil třipatrový síťový sušáček a krásně se na něm suší ovoce i zelenina, sice to trvá déle, ale zase vím, že je to pouze přírodní. No taky jsem ho mohla vyfotit tak příště:))

Letos jsem zkusila hodně letniček a celé léto mám co váz. Příští rok jich dám ještě více, celé léto to kvete no nádhera tak barevné a těch motýlů to jsme v životě na zahradě neměli.

No zkrátka ve stodole i kolem ní je nádherně. Tak ať se máte krásně i vy:)))

 

 






 














Kombinace růžiček a levandulí mě nikdy nezklamala. Levandule si letos po ostříhání nakvetly tak hustě, to se mi ještě nestalo.Vždy dokvetly, ale takto nikdy.






A zde jak parkuje můj syn kolo:))))